Jdi na obsah Jdi na menu
 


Americký kokršpaněl

Planeta zvířat - červen 2004

Skvělý kamarád s velkým srdcem. Vytrvalý, temperamentní a hravý psík. Velmi elegantní, s vyrovnanou povahou, která dělá z amerického kokršpaněla veselého a milého společníka pro děti i celé rodiny. Pro svůj mimořádně atraktivní exteriér patří k nejrozšířenějším plemenům.

Historie
Americký kokršpaněl byl vyšlechtěn z anglického kokršpaněla, který byl do USA dovezen koncem minulého století z chovné stanice Jamese Farrowa z Anglie.
Ve 30.letech minulého století došlo v Americe k rozdělení chovaných kokrů na dva typy. Část chovatelů prosadila „New Look“ (Nový vzhled) a stanovila jiné parametry pro vzhled rasy. Americký Kennel Club uznal v roce 1946 nový typ kokra, a tak vznikla dvě samostatná plemena. Americký kokršpaněl tímto rozmnožil nepříliš početnou skupinu národních plemen USA. Nové plemeno vzbudilo tak velký zájem, že americký kokršpaněl patří v zemi původu k nejrozšířenějším plemenům.
Americký kokr byl původně údajně používán k lovu, stejně jako jeho předci – angličtí kokršpanělé. Ale kvůli své dlouhé srsti původní záměr brzy ustoupil jinému, hlavně společenskému uplatnění.
Vysoký stupeň prošlechtění byl dosažen úzce příbuzenskou plemenitbou. Zakladateli linií se stali špičkoví jedinci a jejich nejlepší potomci.
K nám byl americký kokršpaněl dovezen v roce 1976 dovozem ze SRN. Díky svému elegantnímu exteriéru začal velmi rychle konkurovat anglickému kokrovi.
Byly také dělány pokusy s jeho loveckým využitím v myslivosti, ale kromě několika složených zkoušek nenašel uplatnění. Uznejte sami - který myslivec by po návratu z lesa trávil hodiny vyčesáváním psa a úpravou zevnějšku do původní podoby?

Rozdíl mezi americkým a anglickým kokršpanělem
Americký se od anglického liší hlavně o něco menší výškou, kratším hřbetem a vyšším nasazením ocasu. Má velmi výrazný stop, kratší mordu a hlava je celkově klenutější. Jeho srst je výrazně bohatší a delší.

Charakteristika
Americký kokršpaněl je nejmenším zástupcem skupiny loveckých španělů. Má silnou kompaktní stavbu těla a ušlechtile utvářenou hlavu.
Celkově je to zcela vyrovnaný pes ideální velikosti. Stojí pevně vzpřímen na hrudních končetinách, linie hřbetu lehce klesá k silným, přiměřeně osvaleným pánevním končetinám.
Především musí být přirozený a veselý, celkově vyvážený a při pohybu musí vykazovat velkou chuť k práci. Je schopný značné rychlosti spolu s velkou vytrvalostí.
Je to pes, který se rád pohybuje a má sportovní založení. Mnozí vynikají v agility. Velmi rádi aportují vše od míčků až po klacíky a tuto činnost vydrží dělat vytrvale a bez přestávky. Milují vodu a jsou schopni se vykoupat v sebemenší louži. Američtí kokři jsou ohromní jedlíci a největší pochvalou je pro ně pamlsek. Majitel však musí dávat velký pozor, aby jeho psík brzy nebyl jako kulička, protože kokři mají velký sklon k tloustnutí a to hlavně u fen.

Povaha a výcvik
Americký kokršpaněl je velmi inteligentní, snadno se učící pes (obzvláště v učení lumpáren). Jsou považováni za jemné a mírné plemeno bez přílišné agresivity vůči jiným psům a mají velmi přátelský vztah k lidem. Jsou to psi učenliví, temperamentní, vynalézaví a s výbornou pamětí. Ještě nikdy jsem u mojí fenky nezažila, že by nemohla najít kostičku nebo hračku, kterou před pár hodinami někde odložila. Při výcviku se povely učila neuvěřitelně rychle a povel „dej pac“ se naučila během pár minut. Okamžitě to použila při žebrání nějaké dobroty nebo jídla.
Jsou velice aktivní, zvláště tehdy, je-li cvičení nebo činnost, kterou dělají, pro ně zajímavá. Pokud jejich snažení a dobře odvedenou práci odměníte pamlskem, můžete si být jisti, že se jejich aktivita mnohonásobně zvýší a pes se tak povel rychleji a snáze naučí. Je také velkým pomocníkem na výstavách. Psík si tak všímá jen vás, lépe se soustředí a lépe se pohybuje.

Plachost a přílišná bázlivost patří mezi nežádoucí povahové vlastnosti. Výjimkou jsou malá štěňátka, která po odchodu od chovatele reagují s přehnanou opatrností na cizí prostředí a předměty.

Barva srsti
Černí
Jednobarevní černí včetně černých s pálením. Černá má být jako uhel – hnědé nebo játrové odstíny jsou nežádoucí. Trochu bílé na hrudi nebo na hrdle je přípustné, bílá na každém jiném místě se má diskvalifikovat.

Ostatní jednobarevní kromě černých (ASCOB)
Ostatní jednobarevní kromě černých, kteří mají barvu od nejsvětlejší krémové po nejtemnější červenou, včetně hnědých a hnědých s pálením. Barva má mít jednotný tón, přípustný je světlejší odstín dlouhé srsti. Trochu bílé na hrudi nebo na hrdle je přípustné, bílá na každém jiném místě se má diskvalifikovat.

Vícebarevní
Dvě nebo více jasných zřetelně od sebe ohraničených barev, z nichž jedna musí být bílá. Černobílí, červenobílí, hnědobílí a bělouši, včetně všech těchto barevných kombinací s pálením. Je žádoucí, aby znaky pálení byly na stejných místech jako u černých a ostatních jednobarevných s pálením. 90% nebo více jedné základní barvy se má diskvalifikovat.

Znaky pálení
Barva pálení může být od nejsvětlejší krémové po nejtmavší červenou, znaky mají tvořit 10% nebo méně barvy příslušného kokršpaněla. Znaky pálení u černých a ostatních jednobarevných se mají nacházet na následujících místech:

  • zřetelný bod nad každým okem
  • po stranách čenichu
  • na všech tlapách a části nohou
  • na vnitřní straně uší
  • pod ocasem
  • na hrudi libovolně

Znaky pálení, které nejsou zřetelně viditelné nebo jsou nedostatečně výrazné, je třeba penalizovat. Pálení na čenichu, které se rozšiřuje tak, až se spojuje, má být rovněž penalizováno. Chybění znaku pálení u černých a ostatních jednobarevných na některém specifickém místě se má diskvalifikovat.

Úprava srsti a péče o zdraví
Každé dlouhosrsté plemeno vyžaduje zvýšenou péči o exteriér. Pravidelná péče se skládá z pročesávání srsti nejlépe vhodným kovovým hřebenem a různými drátěnými kartáči, které jsou na trhu k dostání v dostatečném množství. Důležité je i následné kartáčování měkkým kartáčem, aby se docílilo lesku. Při každém česání by se měl používat vhodný sprej (nejlépe rozčesávací), aby se chlupy příliš neničily. Plstnatou srst je vhodné vyčesat hřebenem s otočnými zuby.
Před každou výstavou se pes ostříhá do požadovaného střihu a vykoupe se za použití vhodného šamponu a kondicionéru, který je velmi důležitý. Po něm se srst lépe rozčesává, při fénování se tolik nevysušuje, zbaví srst statické elektřiny a dodá jí lesk.

Na výstavách se používá mnoho další kosmetiky pro požadovaný výsledek. Jsou to například spreje pro zvětšení objemu srsti, antistatický sprej, sprej pro lesk srsti, vyrovnávací gely a mnoho jiných prostředků. Pro každého psa je to však individuální, protože záleží na struktuře a kvalitě srsti
Péče o srst ale zahrnuje mnoho dalších činností a tento odstavec je jen stručný výpis. Na trhu je velké množství výrobků různých značek, kvality a s různými účinky. Péče o srst amerického kokra není příliš náročná, pokud ho pravidelně udržujete. Avšak náročnost z hlediska času je větší a nemohu říci, že by to nebyla dřina. Ale opravdu to stojí za to, protože odměnou vašeho snažení bude krásný pes s krásnou srstí.
Nesmíme zapomenout i na jiné činnosti, než je jen česání. Zvýšená pozornost se musí dávat na oči a uši. Při příchodu z prašného prostředí je vhodné psíkovi nakapat do očí příslušné kapky (např. Opthal nebo borovou vodu). Z očí se tak vyplaví nečistoty a nejsou tak podrážděny. Pravidelná péče o uši by se také měla stát samozřejmostí. Kvůli hustě osrstěným a těžkým uším, trpí kokři často na nepříjemné záněty zvukovodu. Prevencí je kapání ušních kapek, které jsou k dostání ve velkém množství a sortimentu. V letních měsících musíme dávat velký pozor na osiny a různé traviny. Mohou se dostat do srsti, mezi tlapky, ale i do uší, kde se zapíchnou do kůže. Pokud si toho majitel nevšimne, mohou nastat vážné zdravotní problémy (např. zhnisání), které se mnohdy musí léčit operativně.

Dědičná onemocnění
K častým dědičným chorobám amerických kokršpanělů patří onemocnění očí, uší a kůže. Chovatelé a majitelé kokrů se mohou setkat s řadou dědičných onemocnění z nichž za nejčastější lze považovat: dědičný šedý zákal, častější je i zelený zákal a různá alergická onemocnění.

Chov
K uchovnění amerického kokršpaněla stačí pouze výstavní ocenění bez loveckých zkoušek. Podmínkou je fyzický věk 15 měsíců, musí mít pravidelný nůžkový skus a veterinární atest na vyšetření očního pozadí. Fena může být nakryta nejdříve v 18 měsících života. Kříží se vícebarevní s vícebarevnými a černí s černými nebo ostatními jednobarevnými a opačně.
Od roku 1996 mají američtí kokršpanělé svůj samostatný American Cocker Club pod zkratkou ACC. Klub pravidelně vydává klubový zpravodaj, svolává schůze a pořádá klubové a speciální výstavy.

Předseda klubu: Ivana Zahradníčková, Praha
Poradce chovu: Dana Čopjaková, Ostrava

Klubové stránky: www.amkokr.cz

Na závěr
Americký kokršpaněl je pes vhodný na agility a samozřejmě jako výborný společník a věrný kamarád. Hodí se ke každému, kdo mu bude věnovat hodně lásky, pozornosti a dobrou výchovu od malého štěňátka. Odměnou vám bude krásný, elegantní a milující psík, který bude vždy stát při vás.

Americký kokršpaněl – standart FCI č. 167

Země původu: USA
Klasifikace FCI: Skupina 8, sekce 2, bez pracovní zkoušky
Použití: slídič
Výška: Psi: 36-39 cm, feny: 34-37 cm
Celkový vzhled: Nejmenší zástupce skupiny španělů. Má silnou, kompaktní stavbu těla a ušlechtile utvářenou hlavu. Stojí pevně napřímen na předních končetinách, přičemž se hřbetní linie mírně svažuje k silně svalnatým zadním končetinám.
Charakteristika: Je schopný značné rychlosti s velkou vytrvalostí. Musí být především zcela přirozený a veselý, zdravý.
Povaha: Má vyrovnanou povahu bez náznaků bázlivosti.
Hlava a lebka: Hlava se musí hodit k celkovému obrazu. Lebka je zaoblená, ale ne přehnaně bez sklonu k plochosti. Nadočnicové oblouky jsou zřetelně rozeznatelné a výrazným stopem. Stavba kostí pod očima je dobře vypracovaná bez vystupujících lící.
Oči: Oční bulvy jsou kulaté a plné, pohled rovně napřímený. Tvar očních víček dodává slabě mandlový vzhled. Oko neleží ani hluboko, ani nevystupuje ven. Barva oční duhovky je temně hnědá, čím tmavší, tím lépe.
Uši: Svislé z jemné kůže, dobře osrstěné. Nesmějí být zavěšeny výše než je spodní okraj víček.
Morda: Široká a hluboká se silnými rovnoměrnými čelistmi. Pysky jsou plné a dostatečně hluboké, aby překryly spodní čelist. Zuby jsou silné, zdravé, ne příliš malé, skus nůžkový.Nos dostatečně velký, aby byl v rovnováze s celou mordou. Barva nosu ladí s barvou očních víček.
Krk: Dostatečně dlouhý, aby umožnil, že nos lehce dosáhne k zemi, svalnatý bez volné kůže. Mohutně vystupuje s partie plecí, trochu kónicky, sbíhající až ke spojení s hlavou.
Trup: Krátký, kompaktní a pevný. Dává dojem síly. Hřbet je silný, lehce se svažuje od ramen k počátku prutu. Bedra jsou široká, zadek okrouhlý a svalnatý. Hrudní koš je hluboký, vpředu dostatečně široký. Žebra hluboká a dobře klenutá. Nikdy nesmí vypadat dlouhý a nízký. Kohoutek výrazný, lopatka šikmá.

Hrudní končetiny: Lopatky jsou uloženy šikmo. Rovné s dobře vyvinutými kostmi a svalstvem. Zápěstí je krátké a silné.
Pánevní končetiny: Silné a svalnaté s dobře zaúhlenými kolenními klouby a silnými stehny. Kolení kloub je silný v klidu i pohybu. Hlezna zadních končetin jsou silná, nízko u země, v klidu i pohybu zůstávají souběžná.
Tlapy: Kompaktní, velké, okrouhlé a pevné, se zrohovatělými polštářky, nevybočující dovnitř ani ven.
Ocas: Nasazen a nesen v rovině hřbetu, nebo trochu výše, nikdy ne vztyčený jako u teriérů a nikdy tak nízko, aby to ukazovalo strach. Proto je činnost při pohybu veselá. Ocas se kupíruje, ale někteří chovatelé již nekupírují.
Pohyb: Musí mít specifický druh chůze loveckého psa. Předpokladem pro dobrou chůzi je soulad mezi hrudními a pánevními končetinami. Chůze je koordinována bez námahy a je obratná. Pes se musí pohybovat prostorně.
Osrstění: Na hlavě krátká a jemná, na těle středně dlouhá s dostatkem podsady. Slechy, prsa, břicho a zadní strany běhu jsou dobře osrstěny, ne však nadměrně, aby nezakrývaly pravou linii kokršpaněla. Struktura srsti je velmi důležitá. Srst je jemná, hedvábná, rovná nebo trochu zvlněná.
Zbarvení: Jednobarevně černá nebo černá s pálením. Jiné jednobarevné kromě černé a jiných jednobarevných s pálením – barva musí být jednotně tónovaná.Vícebarevní – dvě nebo více barev, z nichž jedna musí být bílá, včetně takové s pálením.
Vady: Jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady.

Zpracovala : Lucie Malecká


www.PLANETAZVIRAT.cz - nejen inzertní měsíčník